Zhruba od roku 2012 jsem si začal všímat na koncertech čím dál tím častějšího výskytu triček s vousatou lebkou od kapely VESTIGES. Ačkoliv se tato sbírka figur z Washingtonu dala do kupy teprve před čtyřmi roky, stihla do světa vystřelit tři splity a jedno velké album. O koncertních aktivitách ani nemluvě. Letos jsem je dokonce i poprvé viděl živě a opatřil si jejich aktuální nahrávku, na které se v jednu homogenní hmotu krom black metalu a crustu vtavil i post-rock a dbeat.

Na asfaltovém disku VESTIGES reprezentují dvě skladby, které vlastně tvoří jeden téměř dvacetiminutový, na sebe navazující celek. Nástroje, se kterými kapela pracuje, jsou poměrně široké. Od pětiminutového rozvláčného intra, které začíná někde u ambientních mlh až k blackmetalovým bouřím na přelomu první a druhé skladby. Hraní si s pozvolným budováním atmosféry však nepřekračuje rámec dobře zvládnutého řemesla a trochu mi uniká, kde se vzal obrovský hype doprovázející tuto bandu, neboť v jejich tvorbě vidím jen další blackmetalovou hipsteřinu. Dobře udělanou, ale současně jednu z mnoha vzájemně podobných, což lze vlastně říci i o debutové desce „Descent Of Man“.

Druhá část splitu, tvořená projektem PANOPTICON, je pro mě osobně o něco málo zajímavější. Mimochodem PANOPTICON je svoji aktivitou mnohem výraznější, než VESTIGES. Jeho diskografie od roku 2008 už přerostla úctyhodných třináct (slovy třináct!) kousků, které zdaleka nečítají jen splity

Zvuk je o něco osobitější, řádným kanálem protažené bustry jsou často potlačené a nad nimi drží dominanci brnkačky, tvořící specifický atmosférický mrak obklopující tři skladby, které PANOPTICON vryli do tohoto vinylu. Žánrově se dá mluvit o splitu dvou kapel, které jsou si v mnohém příbuzné, jen u VESTIGES cítím sázku „na jistotu“ a u PANOPTICON je přeci jen znát větší touha experimentovat. Ať už se zkresleným vokálem nebo s hudebními formami, které v sobě mají mnohem větší porci rozvernosti. Skladba „The Euology“ je toho dobrým důkazem. Prim tu hraje hravá basová linka, shoegazové kytary občas přecházející do melodických blackmetalových drbaček. I u vokálu je široká paleta rejstříků od zbustrovaného, nekonkrétního řvaní, jakoby pocházejícího z dálek sněžné bouře a doslova se vpíjejícího do instrumentální masy, až po čistě zpívaný sbory. V každém případě další povedená blackmetalová zástava vztyčená na hardcoreovém území.